Co je to praktická svatost a jaké lidi Bůh označuje za svaté?

Apokryfy je název používaný pro mimobiblické spisy obsažené v katolické bibli. Sama katolická církev tyto knihy označuje jako „deuterokanonické knihy“. Jsou to knihy Tobiáš, Judit, I a II Makabejská, Kniha moudrosti, Sírachovec a Báruk. Nesou s sebou také odchylky v knize Daniel: 13. kapitola – příběh „Zuzana“, 14. kapitola – „Bél a Drak“, a také vsuvku ve 3. kapitole nazvanou „Tři muži v rozpálené peci“. Kniha Ester je o 107 veršů delší. Přestože jsou tyto knihy a dodatky zajímavé, neboť čtenáři poskytují vhled do období čtyř století mezi knihou Malachiáš a Matoušovým evangeliem, nejsou součástí psaného Božího Slova.

     Odsuzuje Bůh bohaté? Odmítá je vzít do nebe? Co znamená bohatství pro křesťana?

Proč křesťanská společenství tolerují členy, kteří žijí vědomě v hříchu, odmítají z něho činit pokání a vzdát se ho? Je správné takové členy vykázat? Měli bychom se cítit provinile, když s takovými lidmi přerušíme kontakt? 

Církevní organizace často pořádají nábory nových členů a používají reklamní agitaci nabízením toho, co lidé chtějí a požadují. Zvou například na "zábavné bohoslužby", označují se jako "otevřená" a "moderní" církev, která přijme každého apod. Jedním z lákadel je i slogan "harmonické vztahy s okolím".

Je pozoruhodné sledovat, kolik lidí uvažuje o tom, že po smrti automaticky následuje nebe. I zcela bezbožní jedinci jsou schopní toužit po "nebi", přestože pravý Bůh a jakákoli zmínka o Něm se takovým lidem hnusí.

Jestliže vám nestačí slyšet o Ježíši pravdu, budete nuceni zvolit některou ze Satanem nabízených lží. Pak ale nemůžete očekávat, že tyto lži vás dovedou ke stejnému cíli (věčnému životu) jako víra ve skutečného Ježíše Krista.

Lidé často mluví o Bohu, pronášejí vzletné řeči o Jeho moci a lásce a vyhlašují, že Boha následují a slouží Mu. Ve skutečnosti ale nestojí o to, aby jim Bůh vládl, chtějí si vládnout sami a sami také rozhodovat, co je pro ně dobré.

Denně se můžeme setkat s názorem, že křesťanství je jedním ze světových náboženství. Tento názor je tak zarytý v myslích lidí, že je prakticky nemožné jej vykořenit. Přesto jde o mylný pohled na věc.

Komentovaný rozhovor římskokatolického exorcisty s démonem. Je zjevné, že služebník římskokatolické církve nezná Boží slovo a je pro démona snadnou kořistí. Slepě akceptuje jakékoli lživé výroky, které mu démon servíruje.