(Ne)následuj své srdce
Lidské srdce
Následuj své srdce. Jdi za hlasem svého srdce. Rozhodni se podle toho, jak to „cítíš“.
Každý už někdy slyšel podobné fráze v momentě, kdy stál před nějakým rozhodnutím. Zdá se to tak správné, rozumné, logické. Dokonce i mnozí křesťané do této pasti padají. O to větší šok je pak čeká, když otevřou své bible.
Jaké je tedy podle Písma lidské srdce?
Pyšné a domýšlivé:
Přísloví 18, 12: Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.
Prchlivé:
Deuteronomium 19, 6 Jinak by ho jako vraha pronásledoval v rozhořčení svého srdce krevní mstitel, a kdyby cesta byla příliš daleká, dostihl by ho a zabil by ho. On však není hoden smrti, protože zabitého neměl nikdy předtím v nenávisti.
Oklamatelné:
Deuteronomium 11, 16 Střezte se, aby se vaše srdce nedalo zlákat, takže byste se odchýlili, sloužili jiným bohům a klaněli se jim.
Jde za svým prospěchem:
Jób 31, 7-8 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních, ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
Nevnímající:
Izajáš 44, 18 Nevědí nic a nechápou, mají oči zalepené a nevidí, jejich srdce nevnímá.
Zlé a zarputilé:
Jeremjáš 11,8 Ale neposlouchali, ucho nenaklonili; každý žil podle svého zarputilého a zlého srdce. Proto na ně uvedu všechna slova této smlouvy, kterou jsem přikázal plnit, ale oni ji neplnili."
Úskočné a nevyléčitelné:
Jeremjáš 17, 9"Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?"
Soustředěné na požitky a světské věci:
Lukáš 21, 34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.
Znesvěcující člověka:
Matouš 15, 18-20 Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. To jsou věci, které člověka znesvěcují;
Zatvrzelé:
Efezským 4, 18-20 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili...
Nikde v bibli nenajdeme, že srdce má mít v lidském životě a rozhodování hlavní slovo. Zdaleka není neomylné, moudré nebo spolehlivé. Vždyť naše cítění a vnímání je tak snadno ovlivnitelné, proměnlivé a nestálé.
Protože žijeme ve světě porušeném hříchem a sami máme hříšnou přirozenost, i naše srdce má tendenci řídit se tělesnou logikou a tím, co se nám za dané situace zdá správné (ačkoli to vůbec správné být nemusí)
Lidské srdce bude volit chtíč a nazývat ho láskou. Pod vlivem srdce si vybereme nesprávného životního partnera nebo stávajícího manžela / manželku podvedeme či opustíme.
Lidské srdce si vybere pýchu a zatvrzelost namísto odpuštění a pokání, a bude se obhajovat tím, že „něco“ udělat má ten druhý, ne já.
Lidské srdce si zvolí vlastní prospěch a obhájí se tím, že přece je správné „myslet především na sebe“.
Svět říká, že se máme nechat vést srdcem. Bible říká, že naše srdce potřebuje vedení. Vedení od samotného Boha, který je, na rozdíl od nás, neměnný, svatý a svrchovaný.
My, kteří chceme žít život, jaký se líbí Bohu, jsme povolaní, abychom následovali Ježíše, ne své pocity. Proto je nutné, abychom své srdce podřídili Jeho vůli. Aby to byl Ježíš, kdo naše srdce vede.
Bible má pro takto odevzdané lidi nádherná zaslíbení:
Ezechiel 11, 19-20 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem.
Matouš 11, 29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
Filipským 4, 7 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Židům 10, 15-16 Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká:`Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli;
Lidské srdce nemůže mít rozhodující hlas v životě někoho, kdo se odevzdal Ježíši Kristu. Jakkoli se svět snaží vše omluvit „hlasem srdce“, každý kristovec musí mít na paměti, že jeho Pánem je Ježíš, ne pocity srdce, které si dokáže ospravedlnit jakýkoli hřích.
