Já jsem cesta, pravda i život.

Proč jako křesťan neslavím Halloween?

Odpověď na tuto otázku by pro každého křesťana měla být naprosto jasná. Očividně však není. Halloween je vnímán jako americký svátek, nicméně slaví se i v Evropě a stále více se prosazuje také v České republice.

Kromě lidí ze světa i řada křesťanů tvrdí, že jde prostě o součást kultury, ve které žijeme, že je to neškodná zábava pro děti. Podívejme se tedy na daný svátek blíže.

Kořeny halloweenu

Jak mnozí vědí, jedná se o svátek s keltskými kořeny a název halloween vznikl z původního All Hallows' Eve (svátek se odehrával v předvečer všech svatých). Keltové věřili, že v tento den lze navázat spojení s mrtvými, stavěli oltáře, lidé si nasazovali masky a používali převleky, aby se ochránili před zlými mocnostmi. Keltové během noci z 31. října na 1. listopadu slavili nový rok, který se v keltštině nazýval Samhain. Jak vidíme, kořeny halloweenu jsou ryze pohanské.

Halloween a římskokatolická církev

Podobně jako v případě saturnálií, tedy oslav zimního slunovratu, na který římskokatolická instituce úspěšně naroubovala údajně křesťanský svátek (vánoce), i v případě halloweenu začala tato organizace pracovat na symbióze (ať už z důvodů mocenských, nebo proto, že nechtěli ztratit finanční zdroje v podobě svých „oveček“). Vznikla tak současná podoba halloweenu (pravděpodobně na území Irska), která se považuje za koexistenci staroirského pohanského svátku samhain, oslav římských pohanských svátků a křesťanských slavností Všech svatých, které papež vytvořil jako křesťanskou (nebo spíše "křesťanskou") náhradu pohanského svátku Samhain.

Jak vypadá halloween dnes 

Možná budeme překvapeni, kolik těchto tradic se zachovalo do dnešní doby, jen v pozměněné podobě. Lidé stále stavějí před svými domy „oltáře“ s ohněm – v dnešní době vyřezávané dýně se svíčkou uvnitř. Především děti (ale mnohdy i dospělí) si oblékají kostýmy, tedy převleky, symbolizující něco temného a strašidelného (kostlivci, čarodějnice, démoni…). Typickými barvami jsou oranžová (barva podzimu) a černá (barva symbolizující temnotu a smrt).

Co brání křesťanům užít si „neškodnou“ zábavu

Především to, že není neškodná. Halloween, resp. prapůvodní svátek samhain, je den, kdy živí usilují o navázání kontaktu s mrtvými. Proti tomu se bible jasně vymezuje. Následovníkům Boha není dovoleno doptávat se mrtvých, pořádat seance, stavět mrtvým oltáře apod.

Deuteronomium 18, 10 -12 Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti.

Izajáš 8, 19 Řeknou vám: "Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají." Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?

Dalším závažným důvodem je, že děti jsou intenzivně vystaveny působení strachu, jsou v kontaktu s okultními tradicemi a symboly. Strach představuje jednu ze vstupních bran, děti jsou pak snáze ovladatelné a manipulovatelné silami, které za celým halloweenem stojí, jinými slovy démonskými duchy.

Děti, které během halloweenu zemřou, nebo jsou zraněny, představují skutečnou oběť satanu, protože tento svátek temnoty a smrti mu patří. Když posloucháme svědectví bývalých satanistů, kteří se stali následovníky Ježíše, všichni varují křesťany, aby neměli žádnou účast na oslavách halloweenu. Aby před jeho vlivem uchránili své děti, protože právě děti představují pro satana velmi atraktivní cíl.

Mnozí křesťané zde namítnou, že jejich děti si „jenom“ obléknou roztomilý kostým a navštěvují sousedy, aby dostaly sladkosti. Že kdyby jim koledování zakázali, budou se jim vrstevníci vysmívat a budou tím vyloučené z kolektivu.

Zapomínají na velmi zásadní věc. Písmo nás učí, že jako křesťané nemáme domovské právo na tomto světě a nemůžeme se účastnit toho, za čím se svět žene. Naše cesta je úzká a vede v protisměru široké cesty světa. Jakkoli se nám zábava světa může jevit atraktivní, vždy musíme zkoumat, co je v pozadí, jaká je podstata. Nelze se zapojovat do něčeho, co jde proti našemu Bohu.

1. Korintským 10, 20-21 ...to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.

2. Korintským 6, 14-18 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: `Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.´A proto `vyjděte z jejich středu a oddělte se´, praví Hospodina `ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu´a `budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů´.

Zdá se to příliš striktní? Vždy, když ohledně něčeho ze světa, do čeho bych se ráda zapojila, volám k Bohu, je mi odpovědí stále totéž: „Jdeš po úzké cestě.“ Úzká cesta neposkytuje příliš prostoru, není na ní tolik „zábavy“ jako na té široké, která vede do záhuby. Ale konečným cílem je věčný život v Boží blízkosti. Je to tak jednoduché. Buď chceme být plně vydaní Bohu a musíme také počítat s tím, že nebudeme „zapadat“ do toho, co většina lidí miluje nebo toleruje. Nebo sami sobě povolíme, budeme si brát ze světa a tím pádem už nebudeme na úzké cestě vedoucí ke spasení.

 1. Petrův 2, 11-12 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany…

 Závěrem

Halloween v žádném případě nepředstavuje neškodnou zábavu, jde o svátek, který je okultní a patří satanu. Žádný křesťan, který chce opravdově následovat Boha, se těchto tradic účastnit nemůže.