Boží láska
„Kdyby mě Bůh miloval, tak bych měl peníze a nové auto a hezký dům, a nebyl bych nemocný…“„Kdyby byl Bůh milující, tak by mě přece neposlal do pekla za to, že...“
Kolikrát křesťané slyší podobné věty? Mnohdy nevíme, co na ně odpovědět.
Rádi slyšíme, že Bůh je láska, ale jakmile přijde k tomu, že je stejnou měrou svatý a spravedlivý soudce, začneme okamžitě hledat svá oblíbená „ale“.
Proč to? My lidé máme zvláštní tendenci zaměňovat bezpodmínečnou lásku za bezpodmínečnou toleranci čehokoli.
Ideální Bůh podle našich představ je bytost, která ochotně splní, co si přejeme, zahrne nás pohodlím a luxusem, bude mlčky tolerovat zlé věci, které děláme (říkáme, myslíme si) a jako bonus potrestá kohokoli, kdo se nám z nějakého důvodu znelíbí.
Bůh ale nemá žádnou povinnost přizpůsobovat se našim představám. Je neměnný, svatý, dokonalý. Proto v Jeho blízkosti nic nesvatého nemá místo.
Boží láska vůči nám je bezpodmínečná, vždy má vůči nám na mysli dobré, ale není slepá a tolerující zlo.
Často se domníváme, že pod pojmem zlo se skrývají vraždy, terorismus, loupeže a jiné podobné činy. Proto má řada lidí falešný pocit, že pokud se podobných činů nedopustili, mají tzv. „dobrý život“ a před Bohem obstojí.
Je to klamná útěcha, posilovaná mnoha myšlenkovými systémy, které hlásají „život podle nejlepšího svědomí“, „následování srdce“ a tak dále.
Bible nás učí, že na lidské srdce není možné spoléhat jako na ukazatele toho, co je a není dobré, protože my lidé jsme velmi snadno oklamatelní a vždy si dokážeme sami před sebou i před druhými své činy zdůvodnit a obhájit.
Jeremjáš 17, 9 "Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?
Pravdou však zůstává, že se každý jeden z nás rodí s hříšnou přirozeností, a jako takoví nemůžeme před Bohem obstát ani když naplníme svůj život dobrými skutky od začátku až do konce.
Do věčného života ve zjevné Boží přítomnosti totiž nemůže vejít nic nesvatého a dobré skutky, jakkoli jsou chvályhodné, nejsou tím, co by naši hříšnou podstatu mohlo změnit.
Boží láska se tak projevila tím, že v osobě Ježíše Bůh sám svou smrtí na kříži nejen zaplatil za naše hříchy, ale všem, kdo se rozhodnou uvěřit a následovat Ho, dal možnost ukrýt se pod Boží spravedlnost, která jediná je dokonalá. Tím Bůh svému hříšnému stvoření otevřel cestu do věčného života v Jeho přítomnosti.
Lidé, kteří se upínají jen k tomuto životu a světu, se mylně domnívají, že projevem Boží lásky je blahobyt a pohodlný život bez nemocí, chudoby a problémů.
Ti, kdo milují a následují Boha, vědí, že cokoli přijde, je vždy pod Boží vládou a i když se okolnosti mohou jevit zle nebo dokonce bezvýchodně, Bůh má vždy vůči svým dětem na mysli dobré.
https://www.youtube.com/watch?v=VpAShq1_98M&t=1s
