Papežství vlastními slovy římskokatolické církve
Papež byl v dějinách vždy osobou, která měla nesmírný vliv nejen na život římskokatolické instituce, ale i na ostatní dění ve světě. Co o své hlavě prohlašuje římskokatolická instituce? V následujícím textu budou citovány výroky některých jejích představitelů. K těmto citacím budou doplněny komentáře postavené na základě Božího slova (modře). Více k této problematice najdete zde.
„Papež má tak velikou důstojnost a je tak vyvýšen, že není pouhým člověkem... ...je jako by byl Bohem na zemi, jediný vládce věřících v Krista, vůdce králů, má plnost moci.“ (Lucius Ferraris, Prompta Bibliotheca, 1793, vol. VI, Papa II, str. 25-29) Vládcem věřících v Krista je sám Kristus a nikdo jiný. Žádný člověk nemá právo přisvojovat si pozici Boha na zemi. Mnozí lidé se o to v průběhu dějin pokoušeli, většinou motivováni touhou po moci a ovládání druhých. Efezským 5, 21-23 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.
„A Bůh sám je povinen řídit se soudy svého kněze a odpustit nebo neodpustit, podle toho, jestli kněz dá nebo nedá rozhřešení kajícníkovi...“ (Liguori, Povinnosti a důstojnost kněze, str. 27) V očích každého, kdo následuje skutečného Boha, jde v tomto výroku o extrémní formu rouhání, kdy se hříšný člověk prohlašuje za tak mocného, že i svatý Bůh je povinen se mu podřizovat. „Nejvyšším učitelem v Církvi je Římský Pontif. Spojená mysl tedy požaduje... ...úplné podřízení se a poslušnost vůli Církve a Římského Pontifa jako samotného Boha.“ (Lev VIII., O hlavních povinnostech křesťanů jako občanů, Encyklika, 1890) Skutečný následovník Ježíše Krista bude vždy podléhat Bohu samému jako nejvyšší autoritě. Učitelem křesťanů není papež, ale Duch Svatý. Ježíš řekl svým učedníkům, že Duch Svatý je vyučí všemu a uvede je do veškeré pravdy. Jan 16,13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. „Bůh odděluje ty, které Římský Pontif, který zastává tyto funkce ne pouhého člověka, ale pravého Boha... ...ruší ne lidskou, ale spíše božskou autoritou.“ (Dekretále Řehoře IX., kniha 1, kapitola 7.3) „Zastáváme na této zemi místo Boha Všemohoucího.“ (Velké encyklické listy papeže Lva XII, červen 1894) Bůh nikde ve svém Slově nemluví o tom, že by dal někomu z lidí právo zastávat místo náležející pouze Jemu samému. Izajáš 42,8 Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám. Lze snad papeže nazvat jinak než modlou, když vidíme davy lidí, kteří mu vyjadřují úctu a obdiv, padají před ním v euforii na kolena a klekají dokonce před jeho sochami a obrazy? „Papež není pouhým představitelem Ježíše Krista, on je Ježíš Kristus sám, ukrytý pod pláštěm těla.“ (The Catholic National, červen 1895) A zde zcela jednoznačné prohlašování papeže Bohem. Naprostý výsměch jedinému pravému Bohu. Izajáš 45,5 Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není. „Papež má tak velikou důstojnost a je tak vyvýšen, že není pouhým člověkem, ale je jako Bůh, zástupce Boží... Je rovněž božským vladařem a nejvyšším vládcem, králem králů... Kdyby to bylo možné a andělé by mohli chybovat ve své víře, nebo by mohli myslet v rozporu s vírou, mohli by být souzeni a exkomunikováni papežem.“ (Výňatky z Ferrariho Církevního slovníku, článek o papeži) Písmo nazývá Králem králů a Pánem pánů jen jediného - Ježíše Krista. Římskokatolická církev dokonce zachází tak daleko, že z papeže dělá potencionálního soudce andělů. „Všechna jména, která se v Písmech vztahují na Krista... ...všechna tato jména se vztahují na papeže.“ (kardinál Bellarmine, Autorita koncilů, vol.2, str.266) Předpona anti- (třeba ve slově antikrist) může znamenat buďto proti- nebo namísto. Zde se papež staví namísto Krista..... „Papež je korunován trojitou korunou, jako král nebes, země a podsvětí.“ (Lucius Ferraris, Prompta Bibliotheca, vol. VI, Papa II, str.26) Jako by nebylo dost, že papež má odvahu prohlašovat se Bohem na zemi, zde se vyvyšuje dokonce na "Krále nebes". Podobnost se satanem, který se stejně tak chtěl rovnat Nejvyššímu, je zcela nenáhodná. „Papež má moc měnit časy, rušit zákony a rozhodovat o všech věcech, dokonce o těch, které náležejí Kristu. Papež má autoritu, a často ji užívá, upravovat Kristova přikázání“ (Ferrariho církevní slovník) Zjevení 22,18-19 Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize. A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize. „Neděle je znamením naší autority… ...církev je nad Biblí a tento přesun zachovávání soboty (na neděli) je důkazem tohoto faktu.“ (Catholic Record of London, Ontario, září 1923) Římskokatolická církev se nejen nepokrytě přiznává, že manipulovala s Božím zákonem, ale dokonce se povyšuje nad autoritu Božího slova. Daniel 7,25 Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času. Více k této problematice najdete zde.
Komentáře
Přehled komentářů
To je hrozný... jak je vůbec možné, že se takhle papež vyvýšil na "boha na zemi" ??? Katolicismus zcela přehlédl biblické verše ??? Nebo snad úmyslně tyto verše vypustil a udělal si svoje ??? :(
:(
(mimi, 26. 12. 2010 12:58)