Interview s démonem
Modře jsou zobrazeny komentáře, které se opírají o Boží slovo-Bibli
Ubohé duše - očistec - odpustky
Exorcista: Ve jménu Nejsvětější Panny, ve jménu všech svatých a ve jménu všech strážných andělů, ke kterým se modlíme…! (Exorcista se otevřeně přiznává k tomu, že se modlí nejen k Bohu,ale i k panně Marii, svatým a andělům, tedy že se dopouští nepokrytého modlářství. Z takového exorcisty je jistě démon strachy bez sebe...)
Belzebub: I ubohé duše v očistci se mohou modlit. Když nic jiného, modlit se mohou. I za Církev se mohou modlit. (Belzebub se snaží zesměšnit toto modlení). (Samozřejmě, že démon lže jako když tiskne, protože očistec je zcela biblicky nepodložitelná pohádka, a logicky se v něm tedy žádné duše nemohou modlit.)
Exorcista: Mluv, ve jménu…!
Belzebub: Učiní tak, jen když jsou k tomu vyzvány. Vědí, jak je to dnes s Církví. Vědí totiž mnohem víc, zejména duše, které jsou na vyšším stupni. (a pokračující lež ohledně aktivit duší v očistci, kterým je dokonce přisuzován "vyšší stupeň" poznání, a vědí,jak je to dnes s Církví)
Exorcista: To znamená, že ubohé duše si přejí modlitbou pomoci Církvi?
Belzebub: Ty nejnižší, nad kterými máme ještě moc - ono je mezi nimi hodně stupňů, to na vysvětlení - mají malou kompetenci, aby mohly samostatně něco žádat. Ty nejnižší někdy nevědí - jak byly úplně zkažené a hodně hřešily - zda se nacházejí v pekle, nebo byly spaseny. Ty nejnižší jsou ještě pod naším vlivem. Jsou v tzv. "hlubokém moři". (Zajímavé, že žádné informace tohoto druhu v Bibli, Božím slově, nenajdeme. Myšlenka, že člověk nebude vědět, zda je spasen, nebo ne, je naprosto zcestná. Stejně tak Bible nehovoří nikde o jakýchkoli stupních duše, ani o tom, že po smrti člověka by na něj mohl mít satan ještě nějaký vliv.)
Exorcista: A dostanou se z toho?
Belzebub: Jen prostřednictvím mnoha modliteb a obětí… Mnoho jich tam zůstane až do konce světa… a nakonec velebí Boha, že je nechal v této hlubině. Je to, řekli bychom, hranice mezi očistcem a peklem. (Ježíšova oběť na kříži byla plně dostačující ke spasení všech, kteří uvěří. Židům 10,12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží. Oběti, které se lidé pokoušejí a budou pokoušet přinést s motivem osvobození duší z očistce, nemají žádný smysl. K tomu, abychom se smířili s Bohem skrze Ježíšovo dílo na kříži, má každý z nás čas, dokud existujeme na tomto světě, ve svém fyzickém těle.)
Exorcista: Ale je to ještě očistec?
Belzebub: Ano, je to ještě očistec. Tam se nacházejí ti, kteří by si zasloužili peklo, ale pokáním, hrozným pokáním lidí, kteří se obětují, byly tyto duše ještě v posledním okamžiku zachráněny. Neradi o tom mluvíme, neměli byste se za ubohé duše modlit, nemáme to rádi. ONA (ukazuje nahoru) si myslí v nebi - Jidáš o tom musel vypovídat… (nečitelný řádek)… duše se tam má velmi špatně. Ale oni musí jen trpět, jako my. Nemusíte se modlit odpustky, jak to nyní děláte, protože Církev je zrušila. Oni musí jen trpět a my musíme v pekle hrozně strádat.
(Démon zde více rozvádí svou lež z předchozího odstavce. Bible mluví jasně. Za své hříchy si zasloužíme peklo všichni. Pojem "hrozné pokání lidí, kteří se obětují" Bible nezná. Každý člověk je před Bohem zodpovědný za své hříchy a z nich taky musí činit pokání, jestliže chce začít nový život v Kristu. Pokání jako "výkupné" za zesnulé lidi je lež. Modlit se za mrtvého člověka je zcela zbytečné úsilí, protože pro takového člověka, v případě, že zemřel nesmířený s Bohem, už spasení není možné.)
Exorcista: Ve jménu Panny Marie se tě ptám, je možné i nadále získat odpustky konané na počest Všech Svatých? (Opět krásný příklad modlářství. Ježíš řekl, že mocné skutky, vyhánění démonů, uzdravování apod. se budou dít v Jeho jménu, ne ve jménu Marie. Marek 16,17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;)
Belzebub: Co jednou papež ustanovil, to druhý papež nemůže, nesmí zrušit, stejně jako staré boty, které jsou nanic, nemohou být vráceny obuvníkovi. (Na první přečtení se výrok tváří moudře, ale v podstatě je tato myšlenka k smíchu. Papež není Bohem, je to obyčejný hříšný člověk, protože Bible říká, že "všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;" Římanům 3,23. Papežova nařízení nemohou mít absolutní a nezrušitelnou povahu, ani nejsou neomylná a bezchybná.)
Exorcista: Ve jménu… mluv jen pravdu a nic než pravdu!
Belzebub: Když nám někdo věnuje velký dar, neradi o tom mluvíme. Odpustky jsou nesmírný dar pro duše v očistci. Když někdo dostane velký dar, který se mu líbí, a on má z něho velkou radost, protože tento dar je pro něj znamenitým přínosem, potom dárce nemůže přijít a říci: Poslyš, milý příteli, já jsem kdysi udělal velkou hloupost. Už sis s mým darem dost pohrál, nyní mi ho musíš zase vrátit… jinak to nejde. Tu by řekl obdarovaný: Ty si myslíš, že bych ti mohl tento dar jednou mi věnovaný zase vrátit? Uplynulo už několik roků, ano více než 10 let od doby, co jsi mi ho dal a já si ho jednoduše ponechám. Nemůžeš mě proto pohnat před soud. Měl sis to rozmyslet dříve, než jsi mě obdaroval… Stejně tak je to i s odpustky. Odpustky, které papež jednou ustanovil, říkají TAMTI NAHOŘE, nemůže jiný jen tak zrušit. Už proto ne, že vyslovování slov: "Nejsladší Pane Ježíši, daruj mi věčný pokoj!" nebo "Nejsvětější Srdce Ježíšovo, dej, abychom Tě vždy milovali, abych Tě vždy miloval." znamená 100 dní, 300 dní nebo i 7 roků odpustků. Právě proto není vůbec žádný důvod, aby papež tyto odpustky rušil. Nakonec, to nebylo nařízeno samotným papežem. Oni by chtěli odstranit všechno. Řekli: lidé tomu dnes i tak nerozumějí, myslím si, že o těchto 300 dní bude zkrácen jejich pobyt v očistci nebo tak nějak. Mělo by se v kázáních říkat: Těchto 300 dní je podle starých Církevních ustanovení Církevní trest, Církevní pokání. Po tolik dní nesměli hříšníci jít do kostela, ale zůstat venku. Musím ještě říci, že těchto 300 dní nebo 7 roků bylo lehkou věcí v porovnání s tím, co museli vytrpět Církevním pokáním. Byl to pro ubohé duše, ale i pro ostatní lidi neuvěřitelný dar. (Bohatá paleta lží na téma odpustky. Démon dokonce používá jméno Ježíš, aby působil dojmem, že je přinucen mluvit pravdu. Zahrnuje exorcistu množstvím slov, aby zastřel, jak jsou jeho prohlášení evidentně lživá. V celé Bibli ani na jediném místě nenajdeme slovo odpustek ani očistec, Bůh o ničem takovém ve svém slově nemluví. Démon to samozřejmě dobře ví, ale "exorcista" zjevně nezná Boží slovo. Jinak by věděl, že Bible jednak nehovoří o očistci a odpustcích, navíc taky říká, že satan a jeho démoni jsou lháři. Jan 8,44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.)
Exorcista: A co toties-quoties?
Belzebub: Všechny odpustky jsou nesmírným darem. Všechno, co jeden papež jednou udělal, nemůže jiný papež zrušit, i kdyby sám chtěl z vlastní vůle! Když se jednalo o zrušení odpustků, musím říci, že papež sám je nezrušil, ale byli při tom jiní, kteří to na něj jednoduše nahráli. (Je třeba tento výrok komentovat? Démon se stále drží lží ohledně odpustků, protože ví, že exorcista nemá ponětí, o čem hovoří Bible a nemůže tedy jakkoli argumentovat. Naopak-slepě přijímá to, co démon říká, protože je přesvědčen, že démona přinutil mluvit pravdu. Naivní, uvážíme-li, že satan neváhal překrucovat a lživě vykládat Písma v přítomnosti samotného Ježíše. Proč by se měl chovat jinak před lidmi?)
Exorcista: Jak je to s tridentskou mší, je to také tak?
Belzebub: Ach, nechoďte na mě s tridentskou mší!
Exorcista: Ve jménu… mluv jen pravdu!
Belzebub: Ach, proč musím mluvit stále jen pravdu! Je to strašná věc, že se tomu nemůžu vyhnout! Celou dobu na mě chodíte jen s pravdou! (Démon se v tuto chvíli nepochybně výborně baví. Předvádí skvělou hereckou etudu, jak je přinucen mluvit pravdu a jak je z toho zničený. Zatím napovídal "exorcistovi" celou snůšku lží, které jsou biblicky nepodložitelné, ale to samozřejmě "exorcista" neřeší, vždyť se ohání jménem Marie....)
Exorcista: Pán Ježíš řekl: "Já jsem Cesta, Pravda a Život."
Belzebub: To vím. (Výjimečně zde démon mluvíl pravdu, on skutečně dobře ví, co Ježíš řekl. Ale ví taky, že exorcista v této oblasti tápe.)
Exorcista: Přejeme si pravdu a to, co říká Ježíš a Nejblahoslavenější Panna. Mluv Jejím jménem a neříkej nic, jen pravdu! (A modlářský dovětek na závěr. Povýšení Marie do božské role je plivnutím do tváře jediného pravého Boha.)
Na závěr: Jestliže pozorně čteme Bibli, všimneme si, jak se Ježíš choval k démonům. Nikdy se s nimi dlouze nevybavoval, ani nepřijímal jejich výroky jako fakta. Máme jen jeden příklad toho, kdy se Ježíš démona zeptal na jméno, a to u posedlého v Gerasenské krajině. Ježíš démony vždy vyhnal a přikázal jim, aby mlčeli, nezapřádal s nimi rozhovory. Nemáme to dělat ani my. Připomeňme si Marka 16,17: Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;). Vyhánět-ne vést s nimi debaty. Každý následovník Ježíše Krista by se tohoto postupu měl držet. Můžeme si být jistí, že démon udělá vše proto, aby nás zmátl a něco nám nalhal. Pravdu musíme hledat u Boha, ne u ďábla a jeho služebníků.
Komentáře
Přehled komentářů
Vzhledem k tomu, že exorcista je ve skutečnosti člověk velice dobře obeznámený se vším, co k tomu patří, mi nezbývá nic jiného, než tento článek považovat za fabulaci, která je ale pro většinu lidí poučná v tom směru, jak se zachovat při styku s něčím, co by se dalo nazvat posednutím. Díky.
P.S. Takový exorcista ve skutečnosti by po prvním případu byl sám ve skutečnosti pomáhal svojí neznalostí Satanu.
Exorcista - člověk neznající Bibli ...
(Míla, 21. 8. 2010 16:27)To jsem se zasmála článku ... no já vím, v podstatě je to smutné. Se vším textem v modrém poli souhlasím.
to je přesné
(Jana, 5. 6. 2010 21:42)Pravdu musíme hledat u Boha, ne u ďábla a jeho služebníků.
Dobře vymyšlený článek
(Míla, 21. 8. 2010 16:32)